Maďarsko – slovníček základních frází

Při cestování do cizích zemí se určitě vyplatí znát pár frází v lokálním jazyce. Asi každý z nás už zažil situaci, kdy by uvítal znát těch pár slovíček, kterými by vyřešil leckdy trapné a zbytečné situace, nezabloudil by, nedal si jídlo, které vlastně ani nechtěl, nebo by se nedočkal opovržení místních prodejců či pumpařů, atd. To, že vaše výslovnost nebude úplně perfektní, nevadí, za to vás nikdo kamenovat nebude. Místní tak budou spíše milejší. Dáváte jim najevo svůj respekt a zájem, že jste otevření. Zkrátka nejste ten nabubřelý turista trpící představou, že pro něho místní obyvatelé musí udělat první a poslední, kdykoliv si umane. Ba naopak jste tím přátelským typem a chcete poznávat danou destinaci.

A abyste s sebou nemuseli na každém výletě na pláž vláčet leckdy velmi obsáhlý slovník, přinášíme ty nejčastější a praktické fráze, které se hodí k vícero příležitostem…..

Základy

Můžete mi pomoci, prosím? Tudna segíteni?
Mluvíte anglicky? Beszélsz angolul?
Mluvíte _[language]_? Beszélsz / Beszél _[nyelven]_?
Nemluvím_[language]_. Nem beszélek_[nyelven]_.
Nerozumím. Nem értem.

Konverzace

Dobrý den! Szia! / Jó napot!
Ahoj! Szia! / Sziasztok!
Dobré ráno! Jó reggelt!
Dobrý večer! Jó estét!
Dobrou noc! Jó éjszakát!
Nashledanou. Szia/Viszontlátásra.  [visontlátášra]
Jak se máš? Hogy vagy?
Dobře, díky. Jól, köszönöm.
Jak se jmenuješ? Hogy hívnak?
Jmenuji se ___. A nevem …. / ….-nak/nek hívnak
Odkud jsi? Honnan jöttél?
Jsem z ___. …-ból/ből jövök.
Ano Igen
Ne Nem
Prosím – žádost o danou věc Kérem
Prosím – žádost o něco neznámeho Kerék
Děkuji. Köszönöm.  [kösönöm]
Moc děkuji. Nagyon köszönöm.
Není zač. Szívesen / Nincs mit / Semmiség
Omlouvám se. Sajnálom
Promiňte.(pro upoutání pozornosti) Elnézést.
To je v pořádku. Rendben van.
Pozor! Vigyázz! / Vigyázat!
Nevím. Nem tudom.
Těšilo mě. Örülök, hogy találkoztunk.
Velký / malý Nagy / kis  [naď / kyš]
Otevřeno / zavřeno Nyitva / zárva
Zákaz Tilos  [tyloš]
voda / mléko víz / tej
káva / čaj kávé / tea
(čepované) pivo (csapolt) sör  [(čapolt) šör]
bílé / červené víno fehér / vörös bor
chléb kenyér  [knér]
sladký / slaný édes / sós  [édeš/šóš]
ovoce / zelenina gyümölcs/zöldség  [ďümölč/zöldšég]
Brambory / rýže krumpli / rizs  [riž]
polévka leves  [leveš]
maso / ryba hús / hal
kuře/vepř/hovězí csirke/sertés/marha
sýr sajt  [šajt]
nádraží / stanice pályaudvar/állomás  [pájaudvar/áľomáš]
autobus/vlak/ železnice busz/vonat/vasút
tramvaj / metro villamos/metró
přístaviště lodí hajóállomás  [hajóáľomáš]
mapa térkép
ulice / náměstí utca / tér
kostel templom
most / dům / divadlo híd / ház / színház
restaurace étterem, vendéglö
lékař / nemocnice orvos / kórház
hora / pohoří hegy / hegység  [heď / heďšég]
rozhledna / věž kilátó / torony  [kilátó / toroň]
kámen / skála / jeskyně kö / szikla / barlang
hotel szálló, szálloda  [sáló, sáloda]
penzion panzió
den / hodina / minuta nap / óra / perc
sobota / neděle szombat / vasárnap  [sombat / vašárnap]
jedna / dvě / tři egy / kettö / három  [eď / kettö / három]
čtyři / pět / šest négy / öt / hat  [néď / öt / hat]
sedm / osm / devět hét / nyolc / kilenc  [hét / ňolc / kilenc]
deset / dvacet / sto tíz / húsz / száz [tíz / hús / sáz ]

Zajímavosti

  • Přijedete-li do země poprvé, záhy zjistíte, že řeč, kterou tu všichni mluví, je pro vás absolutně nesrozumitelná a nechápete z ní nic. Maďarština patří do tzv. ugrofinských jazyků a je založena na zcela jiných principech, nám neznámých. I slova jinak mezinárodní, bývají úplně jiná (např. policie = rendörség). A nespoléhejte na to, že tu uplatníte angličtinu či jiný světový jazyk. Možná v Budapešti nebo u Balatonu, ale v dalších částech země sotva.
  • Maďaři neměli svého Jana Husa, a proto jim zůstal spřežkový pravopis podobně jako Polákům.

zs – ž ( garázs čteme garáž )
cs – č (kalács čteme koláč )
sz – s ( Szekszárd čteme seksárd )
s – jako š ( Sopron čteme šopron )
gy – ď ( fagylalt čteme faďlalt)
ly – j ( Szombathely čteme sombatej )
ny – ň ( torony čteme toroň )
sz – s ( Szekszárd čteme seksárd )
ty – ť (tyúk čteme ťúk)

Přehlasované samohlásky ö a ü se čtou stejně jako v němčině, tedy jako temné e nebo i.

Zdroj:
http://madarsko.orbion.cz/
http://cs.bab.la/fraze/cestovani/