Škoda Octavia: mezi starou a novou je velký pokrok, nejen v rozměrech

Najeli jsme prvních tisíc kilometrů s novou octavií, další porci přidali v té současné. Výsledek srovnání? Fotky to nevystihnou, ale naživo je novinka téměř ve všem lepší. Fascinuje hlavně tichem.

Ve starém Římě byla Octavia populárním ženským jménem, v auto se změnila až ve 20. století. Kdybychom si zahráli hru na “polidštění” stroje, měli bychom dnes dvě různé Octavie. Ta o něco starší je hezká, drobnější, má pronikavější hlas a polštáře před spaním natřese měkčeji než ta mladší. Ta je zato opravdová krasavice, přímo modelka, vysoká, štíhlá, tichá jako pěna, se spoustou praktických nápadů. Tak měkce vám sice neustele, ale pokud jste neznali to první děvče, rozdíl vám zůstane utajen.

Přeloženo do technických pojmů: nová generace octavie je ve všech směrech větší, ale lehčí, výrazně lépe odhlučněná než ta současná, která odchází ze scény. Jen podvozek novinky je o něco tvrdší na kočičích hlavách nebo roletách, ale při jízdě to až na vyslovené závodníky nikdo nepozná.

Novinka: skoro 900 tisíc Kč
Automobilka Škoda nás v první vlně novinářských testů “vybavila” na dva týdny Octavií 2.0 TDI (110 kW) ve výbavě Elegance.

Základní cena této verze je 589 900 Kč, s příplatkovou výbavou však vyšplhala na téměř 900 tisíc korun (nejdražšími položkami jsou elektronické asistenční systémy s navigací Columbus za 67 800 Kč, interiér “v kůži” za 47 tisíc, nezávislé topení za 24 500 nebo bi-xenonová světla za tutéž částku).

Coby zástupci současné generace jsme si z autobazaru Auto ESA půjčili zánovní Octavii 2.0 TDI (103 kW) v nejvyšší výbavě Laurin&Klement, jež přišla nová skoro na 700 tisíc korun. Obě auta měla kola a pneumatiky stejného rozměru 225/45 R17, to bylo důležité pro porovnání jízdních vlastností. Je důležité říci, že pokud jsme někdy žehrali na nižší komfort nové octavie, dost by pomohla kola menších rozměrů a vyššího profilu. Podmínky však měly obě krasavice stejné.

První dojem
Z fotografií si můžete udělat obrázek o přitažlivosti interiérů. Není ale úplný, rozdíl je hlavně při usednutí, ať už za volant, na sedadlo spolujezdce nebo dozadu. Současná octavia je ve všech směrech stísněnější: méně je místa pro loket ve dveřích, koleno se opírá o středovou konzolu. V nové octavii je místa až marnotratně mnoho, však také pořádně narostla.

I když se to z fotografie nezdá, nová octavia je o devět centimetrů delší než dosavadní, rozvor je delší skoro o 11 cm. Místa pro posádku je tak výrazně víc, a to i v příčném směru, třeba v loktech vpředu o cenné čtyři centimetry. Díky vertikálním světlům vypadá robustněji a ve skutečnosti také je o 4,5 cm širší.

Stará octavia má o pět litrů menší kufr, ale nová ji trumfuje v šířce a výšce přístupového otvoru. Dveře se vyklápějí stejně vysoko, nakládací hrana je u obou vozů 70 cm. K novince je možné koupit sestavu praktických sítěk i oboustranný (guma/filc) koberec. Řidič si “za sebe” sedne do nové octavie víc než pohodlně, místa je nadbytek. Jen bude mít výše kolena, sedáky jsou totiž poměrně krátké. Ani u současné octavie si není proč stěžovat, ale o dobrých pět cm je v podélném směru méně.

Motor
Startujeme a rozdíl je opravdu pořádný! V současné octavii se po nastartování studeného motoru ozve typicky rachtavý zvuk dieselu, který zmizí až za chvíli, cítit jsou i vibrace. U nové není slyšet a cítit prakticky nic, až je to k neuvěření. Později to potvrdí i měření hluku. Motor v nové octavii má sice stejný název jako v té původní: 2.0 TDI. Je však úplně nový, se spoustou technických fines, které řidiče zajímat nemusí. Maximální výkon 110 kilowattů je o sedm víc než dosud, “krouťák” zůstal stejných 320 newtonmetrů, ale je k dispozici v širším spektru otáček (1¬750–3 000). Praxe? Oba motory při všech rychlostech “točí” stejně, při tachometrovém dálničním maximu je to 2 250 otáček. U novinky se ale zlepšila pružnost: když při osmdesátce na šestku (1 250 otáček) přišlápnete plyn na podlahu, motor plynule bez sebemenších protestů a prodlevy zrychlí. Původnímu agregátu to trvá o poznání déle.

Použitelné otáčky nového motoru se pohybují od jednoho do 4,5 tisíce. Nad ně už nemá cenu točit, na druhou stranu, i z toho tisíce se motor v pohodě “sebere”. Původní agregát se 103 kW se chová podobně jako ten nový v úsporném režimu Eco, odezva plynového pedálu je znatelně delší.

V naší novince byl příplatkový systém Driving Mode Selection. Popravdě řečeno, prakticky neustále jsme používali režim Sport, ty ostatní (Eco, Normal) jen ze studijních důvodů. Sport je totiž návykový, reakce na plyn je okamžitá; ve srovnání s ním je “ecojízda” velká nuda, jíž chybí zrychlení i pružnost.

Na konto dravější jízdy jde i malinko vyšší spotřeba, celkem 6,4 litru nafty na 100 km (o 2,3 litru více, než píše výrobce). Současná octavia spolykala o rovný litr méně, což je jen o 0,6 litru víc, než automobilka slibuje. Jezdili jsme přitom v naprosto běžném mixu, po třetinách rozděleném mezi dálnici, okresky a město.

Jízda
Hned po zveřejnění prvních údajů o nové octavii se objevily pochyby o jízdních vlastnostech. Novinka totiž z úsporných důvodů přišla o víceprvkové zavěšení zadních kol. To zůstalo vyhrazeno pouze verzím s výkonem nad 110 kW, což je pouze 1.8 TSI (a budoucí RS). Tedy i náš dvoulitr měl vzadu obyčejnou klikovou nápravu s vlečenými rameny, zatímco “stará” octavia měla “víceprvek”.

Nebudeme lhát, že rozdíl mezi nimi není, je ale víc v komfortu než v jízdních vlastnostech. Starý podvozek totiž dokáže lépe odtlumit drobné příčné nerovnosti jako kočičí hlavy nebo rolety. U novinky na nich zadní kola víc tlučou; zadek také víc nadskočí na retardéru. Nová octavia je prostě o něco tvrdší, jízdně jsme však nepoznali rozdíl, ani v zatáčkách, ani při slalomu mezi pneumatikami na parkovišti.

Stabilizační systém u nové octavie byl naladěn agilněji, zasahoval dříve než u současné, která díky sofistikovanější zadní nápravě tolik asistence nepotřebovala. Ale pro normálního šoféra, ne závodníka, je podvozek jízdně naprosto v pohodě a rozdíl v komfortu poznáte až po přesednutí. Není ale možné smlčet, že mnozí konkurenti žehlí rolety s větším komfortem pro posádku.

Shrnuto: jízdními vlastnostmi nám nová octavia připomněla nejvíc Ford Mondeo, také jezdí jako po kolejích, ale do obratnosti třeba vozů značky BMW (bez ohledu na rozdílnost koncepcí) ještě kus chybí. Novinka také účinněji brzdí, i při malém tlaku na pedál je cítit větší brzdná síla. Řazení je tradičně bezchybně přesné, páka se pohybuje po krátkých drahách. Hlavice řadicí páky je drobnější než dřív a lépe padne do ruky.

Komfort
Jak už bylo řečeno, nová octavia je mimořádně skvěle odhlučněná. I při vysokých rychlostech se ozývá  minimální aerodynamický svist, na rozdíl od současného modelu, kde “fičí” od zrcátek. Hlučnost jsme měřili profesionálním hlukoměrem, který potvrdil náš sluchový dojem: při všech rychlostech je rozdíl zhruba šest decibelů ve prospěch novinky. Obě auta přitom měla obuta stejná kola se zimními pneumatikami 225/45 R17 značky Michelin Alpin. V odhlučnění valivého hluku od kol udělala nová octavia největší skok, utlumení motoru je ale také znát (na volnoběh 1,2 dB). Pro srovnání: z archivu našich měření vyčteme, že octavia je stejně tichá jako poslední generace BMW řady 5 (530 xD) s benzinovým šestiválcem. Takže na nafťák úctyhodný výkon!

Interiér
O celkovém dojmu z interiéru už řeč byla, teď se budeme věnovat některým detailům. Nová octavia má sice čalouněné schránky ve dveřích, takže v nich nerachtají drobné předměty, ale naopak méně praktické je uložení 1,5litrové lahve. Tu je totiž nutné vytáhnout směrem od řidiče, přičemž nemůžete nevrazit do vypínače světel. U předchozí octavie míří hrdlo lahve na vás, a vytahujete ji k sobě. Drobnost, ale všimnete si jí. Novinka má praktický úložný prostor pro mobilní telefon s protiskluzovou podložkou před řadicí pákou, tam, kde má stará popelník. Beze změn zůstaly výklopná schránka nad levým kolenem řidiče i středová konzola se dvěma držáky na kelímky s pitím a loketní opěrka.

Změnil se design ovladačů automatické klimatizace, ta má vlastní okénka pro zobrazení teploty, u současné pouze zeleně svítily číslice u otočného ovladače. Zároveň se však údaje o nastavené teplotě zobrazují na displeji infotaimentu, to zůstalo.

Dílenské zpracování interiéru je výborné, všude jsou použity kvalitní vesměs měkčené plasty, uvnitř tak vládne pocit robustnosti a festovnosti. Našli jsme ale i drobná zaváhání: na dlažebních kostkách se občas ozve nějaký drobný pazvuk, při zatlačení prstem na ozdobnou dřevěnou lištu ve dveřích se ozývají vrzavé zvuky. Stejně tak dojem prémiovosti trochu kazí některé drobné detaily: třeba elektricky ovládaná přední okna i v nejvyšší výbavě dosedají s tvrdým klapnutím.

Náš exemplář byl vybaven bezklíčovým odemykáním a startováním. To je ve standardu u nejvyšší výbavy Elegance, u prostředního Ambition pak za příplatek 10 tisíc Kč. Jediné, co se nám na systému moc nelíbí, je umístění startovacího tlačítka ze strany na sloupku volantu. Pravděpodobně je to z úsporných důvodů, na tomtéž místě bývá běžně spínací skříňka. Téměř všechna ostatní auta mívají tlačítko mnohem ergonomičtěji na palubní desce pod přístrojovým štítem.

Jinak ale funguje výtečně, při otvírání stačí vzít za kliku, při odchodu ji pohladit, klíč může zůstat v kapse. Octavia tím dohnala konkurenci v nižší střední třídě, protože třeba Ford Focus či Hyundai i30 mají podobné vychytávky už dlouho.

Vychytávky
Nová octavia má poprvé k dispozici hromadu elektronických pomocníků, z nichž tím nejviditelnějším (protože zasahujícím do řízení) je takzvaný asistent pro jízdu v pruhu (Lane Assistant).

Samostatně se za něj připlácí 15 000 Kč (nebo ho můžete mít v balíku s ostatními systémy a navigací Columbus za 67 800 Kč). Aktivuje se automaticky při rychlostech nad 65 km/h. Na palubní desce musí svítit zeleně ikonka čar na silnici, když je žlutá, systém není aktivní.

A při čem vlastně asistuje? Když se chviličku nevěnujete řízení, třeba při hledání skladby nebo pohledu na navigaci (komu se to nikdy nestalo?) nehlídáte úplně směr jízdy, systém sám pootočí volantem, pokud zjistí, že auto míří k postranní nebo středové čáře. Tlak není přitom velký, dá se přemoci, a když zapnete směrovku, odpor řízení zmizí. Vše je nastavené velmi citlivě a funguje to bezvadně. Pokud vás napadlo to, co nás, tedy nedržet volant vůbec a nechat ho na dálnici řídit čarami. Ano, jde to. Ale jen asi čtvrt minuty, pak systém zjistí, že se flákáte, na displeji vyskočí hláška “Převezměte řízení” a chytrá pomůcka se v tu chvíli vypne, abyste ji nezneužívali.

Celé to může sloužit i jako “výukový systém” pro dobrodruhy na dálnici, kteří to střihají z pruhu do pruhu bez blinkrů. Systém jim totiž vždycky trochu zacloumá volantem, což je bude štvát, takže se raději naučí házet aspoň trojblik, který octavia (současná i nová) má. Funguje to i na okresce, kde se ovšem systém s řidičem maličko pere při nadjíždění do zatáček. Už z továrny můžete mít parkovacího asistenta. Je však přehnaně citlivý, hlavně do stran. A ve městě se s ním proto hůř parkuje. Zbytečně totiž straší, že už se nevejdete, ve skutečnosti je mezera dostatečná i pro otevření dveří.

Výbavy
Ke všem výbavám je momentálně klimatizace zdarma a určitě to tak zůstane, auto, které se cítí být doma už skoro ve střední třídě, nemůže být bez takovéhle sériové výbavy. Občas je ale vidět, že octavia stále patří do nižší střední třídy, byť je rozměrově na samém jejím vrcholu.

Svědčí o tom detaily, třeba že elektrické stahování zadních oken je ve standardu až v nejvyšší výbavě Elegance, v ostatních výbavách je za 5 000 Kč. To je ostuda, zkuste najít jiné auto za půl milionu se “švihadly”. Podobně je třeba připlácet (sice směšných, ale jde o princip) 1 400 Kč za dělená zadní sedadla, nebo  3,5 tisíce za palubní počítač. Ještě že zpětná zrcátka jsou vyhřívaná a elektricky ovládaná už v základu. Spousta příplatků je ale sympaticky nízkých: třeba za vyhřívání předních sedadel dáte 6 000 Kč, vyhřívané čelní sklo přijde na 4 300 Kč, zamykání zpátečky na necelých šest tisíc korun.

Datum: 25.2.2013
Zdroj:
www.auto.idnes.cz