Deset nejčastějších chyb při nákupu ojetého vozu

Datum: 8.1.2013

Nákup automobilu z druhé ruky nemusí být sázka do loterie, ale někdy to vychytralým prodejcům ojetin sami ulehčujeme zbytečnými chybami.

Tak už to přišlo. Váš dosavadní vůz se stal nepoužitelným, ať už v důsledku stáří, závažné poruchy, havárie, nebo protože se vaše rodina rozrostla a potřebujete větší auto. Důvodů, proč koupit ojeté auto, může být mnoho. Na nové třeba není dostatek financí nebo máte relativně nízký roční nájezd (do 20 tisíc km ročně), při kterém je časová ztráta hodnoty nového vozidla vyšší než přínos v podobě záruky a menšího rizika poruch i po ní.

Na trhu s ojetými vozy panuje již mnoho let čilý ruch a vybírat můžete z poměrně pestré nabídky ojetin. Ovšem pozor, pokud nemáte s koupí ojetého automobilu zkušenosti, pak je před nákupem vhodné věnovat energii studiu poměrů na trhu ojetin a znát ta nejdůležitější rizika a pasti, na které můžete narazit při jeho nákupu. Na základě naší mnohaleté praxe při kontrolách a prověřování ojetých vozidel před koupí jsme pro vás v tomto článku popsali 10 nejčastějších chyb, kterých se kupující při koupi ojetiny dopouštějí a které je potom stojí zbytečné peníze, čas i nervy! A protože není možné celou problematiku nákupu ojetého vozu popsat v jednom článku, budeme vám zde pravidelně přinášet další poznatky, rady a náměty, aby ten Váš nákup byl úspěšný.

1. Projevíte nedostatek rozvahy při výběru

První rozvahu o typu, motorizaci, barvě a dalších parametrech vozu se vyplatí udělat důkladně a v souladu s ostatními uživateli kupovaného vozidla. Známe případy, kdy muž přivezl domů z jeho pohledu krásné (např. velké, černé) auto pro svou ženu, která mu obratem oznámila, že „tohle“ ona řídit opravdu nebude. Takové situace si můžete ušetřit, když si o výběru modelu pořádně popovídáte. Často také narážíme na představu, že ojetina s dieselovým motorem se vyplatí v každém případě kvůli úspoře nákladů na palivo. Realita je taková, že u ojetých vozidel s dieselem hrozí mnohem dražší opravy (např. spojková sada s dvouhmotovým setrvačníkem) a některé úkony údržby (například čištění a seřizování vstřikovačů, přetěsnění turbodmychadla apod.), které mohou výhodu nižší spotřeby zcela smazat nebo i převýšit. Obecně se dá říci, že při nájezdu do 25 až 30 tisíc km a době vlastnění vozidla do tří let se v ojetém automobilu spíše vyplatí motor benzínový.

2. Podceníte průzkum trhu

Mnoho kupujících si sedne k internetu, vyhledá vybranou ojetinu v inzerci, vybere první auto, které se mu líbí – a tradá do bazaru! Tak takhle opravdu ne. Věnujte pozornost cenovému rozpětí daného modelu a vyhněte se raději těm úplně nejlevnějším nabídkám. Rozumné je vybírat někde kolem cenového středu a posoudit reálnost inzerovaných údajů, jako je kilometrový nájezd/stáří/výbava v poměru k ceně vozidla. Nám toto posouzení díky mnohaletým zkušenostem obvykle pomůže hned zpočátku vyřadit na první pohled nereálné a tudíž pravděpodobně ne úplně „čisté“ nabídky vozidel.

3. Neověříte si přítomnost konkrétního vozidla u prodejce

Pokud do bazaru nezavoláte předem a nedoptáte se detailně na stav vozidla, často na místě narazíte na zjevné nesrovnalosti, které mohou být způsobeny chybou v inzerátu nebo záměrným zkreslením ze strany prodávajícího. Auto už také může být prodané a v bazaru vůbec není. Zažili jsme i takové kupující, kteří za zdánlivě výhodnou nabídkou vyrazili ještě v noci do vzdálenosti tři sta kilometrů, aby ráno v bazaru zjistili, že tam auto už není. Škoda času i peněz. Prodejce samozřejmě bude tvrdit, že tohle auto zrovna včera prodal a ještě nestihl stáhnout inzerát. My se v naší praxi setkáváme i s tím, že někteří prodejci inzerují tzv. volavky, tedy velmi zajímavá vozidla, která však nikdy v nabídce neměli. Účelem je dostat kupujícího k sobě „na plac“. Velmi dobře vědí, že když už jste u nich, chcete s nějakým autem odjet, takže mají šanci vám prodat něco úplně jiného. Ptejte se také předem na servisní knížky a jejich ověřitelnost. Dle našich zkušeností je pouze 20 % z inzerovaných servisních knih opravdu použitelných a vypovídají dostatečně o servisní historii vozidla. Zbytek je buďto nedostatečných, nevyplňovaných nebo přímo falešných. Tématu servisních knížek se zde budeme podrobněji věnovat v některém z našich dalších článků.

4. Podlehnete syndromu okamžitého nákupu

Nákup automobilu je velmi často silně emotivní záležitostí. Znám to velmi dobře z vlastní zkušenosti. Přijdete se podívat na auto, které se Vám líbí, a jakmile u něj stojíte, najednou nevidíte, neslyšíte, prostě ho už chcete mít. A protože obchodníci s ojetinami mají velmi dobře zvládnutou psychologii prodeje, vědí, jak na vás v takové chvíli nenápadně zatlačit, abyste se unáhleně rozhodli pro koupi právě jejich automobilu. Přítomnost nezávislé osoby jako vašeho osobního chladiče je tedy velmi důležitá. Nejlépe rovnou odborníka, který Vás nejen zchladí, ale celý automobil před koupí důkladně zkontroluje. Je totiž zásadní s odstupem a nadhledem prověřit všechny skutečnosti, které jsou o automobilu prodávajícím uváděny, a posoudit jeho aktuální technický stav. Teprve potom se rozhodujte, zda vybraný automobil skutečně koupíte.

5. Zanedbáte zkušební jízdu

Pokud se s vyhlédnutým autem pořádně neprojedete, nemůžete odhalit jeho případné nedostatky. Zkušební jízda prozradí zkušenému odborníkovi o autě skoro vše podstatné, jako je zvuk a chování motoru, stav spojky, vůle v podvozku či řízení a mnohé další. I laik však obvykle pozná, zda auto jede tak, jak správně má, neozývají se nějaké rušivé zvuky apod. Také váš osobní pocit z jízdy je důležitý. Auto, které se Vám líbí na obrázku, se vám vůbec nemusí dobře řídit. Zjistit to až cestou domů z bazaru už vám moc nepomůže.

6. Nezkontrolujete pořádně karoserii

Nezkontrolovat pořádně původnost spojů na karoserii a nosných částech může znamenat velký problém. Jejich důkladnou kontrolou totiž můžete odhalit stopy po opravě předchozí havárie. Základní vodítko pro laika je porovnávat levou a pravou stranu vozidla, zda je pohledově identická. Dále barevnou shodu odstínu laku na jednotlivých vnějších částech karoserie a rovnoměrnost všech spár. Původnost nosníků už posoudí spíše zkušené oko odborníka. Stává se, že u aut po havárii chybí airbagy, nebo nejsou funkční, což prodejci bez skrupulí zatajují a pro Vás to znamená vysoké bezpečnostní riziko, o kterém vůbec nemusíte vědět.

7. Nezkontrolujete identifikační znaky vozidla

Prohlédnout si důkladně ražbu originálního výrobního čísla vozu, tzv. VIN kódu opomíjí dle našich zkušeností naprostá většina zájemců o ojetinu. Případnou manipulaci s jistotou odhalí sice jen odborník, ale i laik si může porovnat shodu VIN uvedeného na různých místech ve voze, v servisní knížce a v dokladech od vozidla a ověřit si jejich originální podobu např. z podkladů získaných z internetu. Jakmile se Vám něco nezdá, nechte tuto část raději důkladně prověřit odborníkem. Koupě vozidla s manipulovanými identifikátory a tedy pravděpodobně kradeného znamená téměř jistě dříve či později jeho zabavení policií.

8. Nezeptáte se, zda autobazar nabízené auto vlastní

Na zprostředkovaný prodej si dejte velký pozor. V případě takzvané „komise“ totiž odpovídá za stav prodávaného vozidla původní majitel, nikoliv autobazar. Spousta autobazarů vám tuto skutečnost velmi ráda sdělí jako odůvodnění, proč vám do telefonu lhali o skutečném stavu vozidla. Na místě se s překvapením dozvíte, že si za to zodpovídá původní majitel. On prodejci neřekl, že byl automobil bouraný nebo že mu nefunguje klimatizace, spojka je na výměnu, na nápravě tluče všechno, co tlouct může, a mnohé další chuťovky, se kterými se setkáváme. Poměrně často takto nabízejí svá auta individuální dovozci prostřednictvím autobazaru dealera značky. Může tak být vyvolán mylný dojem (a velmi často také bývá), že je vůz nabízen přímo dealerem se všemi jeho zárukami, což ale u zprostředkování neplatí.

9. Neověříte si historii vozidla a identifikaci prodávajícího v případě komisního prodeje

Než se automobil finálně rozhodnete koupit, měli byste si ověřit, zda je předložená servisní kniha pravá. Stačí telefonát do servisu uvedeného na posledním razítku v servisní knize a ověření, zda se jedná o pravdivý záznam. Velmi často již při pokusu dovolat se do servisu zjistíte, že třeba vůbec neexistuje. Další chybou je neověření tzv. právního titulu k prodeji vozidla při zprostředkovatelském prodeji, zejména u čerstvě dovezených ojetin s tzv. čistopisem technického průkazu. Jediným dokladem o vlastníkovi takového vozidla je zprostředkovatelská smlouva s autobazarem, kterou však autobazary dost často vůbec nemají. Problém může být v tom, že údajný vlastník uvedený na kupní smlouvě vůbec nemusí existovat a Vy se pak při případném pokusu o vytknutí vady po koupi (tzv. reklamaci) ocitnete v pasti, kdy se nemáte se svým požadavkem na koho obrátit.

10. Podepíšete vadné formulace v kupní smlouvě a předávacím protokolu

Autobazary jsou si samozřejmě obvykle dobře vědomy případných nedostatků jimi prodávaného vozidla, takže se maximálně brání proti případné reklamaci ze strany podvedeného kupujícího. Tato obrana spočívá v šikovně sepsané kupní smlouvě. Dle našich zkušeností většina kupujících bohužel kupní smlouvu nečte vůbec, nebo jen velmi letmo. Když se na nás poté obrátí se žádostí o reklamaci např. neoprávněně sníženého počtu ujetých kilometrů, dočteme se v kupní smlouvě, že kupující byl seznámen se skutečností, že se skutečně ujetý počet kilometrů může lišit od údaje uvedeného na počítadle ve vozidle apod.

Datum: 7.1.2013
Zdroj:
www.auto.cz